Bezejmenný hrad u Radvanic
V terénu dobře patrný, ale písemnými prameny nezaznamenaný hrad na dnes bezejmenném vrchu s kótou 693, který se tyčí jihozápadně od Radvanic. Vrch, dříve zvaný Zámecký je součástí hřebenu Jestřebích hor. Dnes je stranou zájmu a nevede sem ani pěšina, natož turistická trasa. V 2. polovině 14. století, popřípadě na přelomu 13. a 14. věku sem nově přišedší osadníci upírali zraky s respektem.
Jednodílný oválný areál opevněný příkopem vyhloubeným do skály a valem, byl původně přístupný po hřebeni z JJV. Právě na této straně bylo opevnění zesíleno zdvojením. Naopak JZ strana prudce se svažující do údolí byla opevněna pouze přirozenými skalními bloky. V letech 1969 a 1970 zde dr. Antonín Hejna realizoval archeologický výzkum a doložil další podstatné skutečnosti.
Z historického kontextu vyplívají některé skutečnosti: Ve 13. století oblast Jestřebích hor náležela do zájmové sféry rodu s erbem třmene, tj. pánů ze Skalice. Ostatně i nedaleká ves Chvaleč byla v roce 1332 v majetku pánů ze Skalice a později drobné šlechty, jež byla v podřízeném vztahu k majitelů vizmburského panství. Nedá se ale předpokládat, že by hrad byl součástí obraného systému proti zájmům pánů ze Švábenic vyzařujícím z Trutnovska a pánů ze Svídnice. Další možné vysvětlení dává trasa tzv. svídnické cesty, která procházela sedlem pod severním úpatím hradního „Zámeckého“ vrchu.
Hrad měl obranou a strážní funkci a pomáhal chránit zájmy rodu s erbem třmene, a to již v období před rokem 1300. Této funkci odpovídá i jednoduchá stavební podoba, která nedopovídá sídlu elity a vojenský charakter zjištěných archeologických nálezů.